Andělin popel

O filmu

V Irsku roku 1935, kdy bylo obvyklé opustit svou rodnou zemi sužovanou hladomorem a vydat se za štěstím do Ameriky, to chudá McCourtova rodina udělala opačně. Poté, co jim zemřela sedmitýdení dcerka, se Angela se svým nezaměstnaným manželem alkoholikem a jejich čtyřmi dětmi vrací z New Yorku do Limericku. Malý Frank zná Irsko pouze z vyprávění o tom, jak tam není práce a lidé umírají hlady...
Drama Andělin popel, natočené podle Pulitzerovou cenou oceněné biografie Franka McCourta, je střídavě humorným i srdceryvným pohledem na dobu dospívání v Irsku. Ač narozen v newyorském Brooklynu, přestěhoval se mladý Frank (Joe Breen) s rodiči v raném věku do Limericku v Irsku. Jeho rodiče Angela (Emily Watsonová) a Malachy (Robert Carlyle) totiž nebyli schopni svou rodinu v Americe uživit a doufali v lepší možnosti v jejich rodné zemi. Poté, co zemřela jejich sedmitýdení holčička, Angela s nezaměstnaným manželem alkoholikem a jejich čtyřmi dětmi zvedli plachty a vydali se na návrat do země, o které mladý Frank pouze slýchal vyprávět. Ale věci se těžko zlepší jenom tím, že se člověk přestěhuje. Jak McCourt napsal, "Horší než obyčejné mizerné dětství, je mizerné irské dětství. A ještě horší je mizerné irské katolické dětství." V Limericku jsou nemoci a smrt všedním jevem. A Malachyho pití spolu s neschopností udržet si práci vše ještě mnohonásobně zhoršují.